Rokytenský pstruh | Keprtův mlýn
120
page-template,page-template-full_width,page-template-full_width-php,page,page-id-120,ajax_fade,page_not_loaded,,qode_grid_1300,footer_responsive_adv,hide_top_bar_on_mobile_header,qode-content-sidebar-responsive,qode-child-theme-ver-1.0.0,qode-theme-ver-17.0,qode-theme-bridge,disabled_footer_top,disabled_footer_bottom,qode_header_in_grid,wpb-js-composer js-comp-ver-5.5.5,vc_responsive
 

Keprtův mlýn

Historie a význam

Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19. století. Původní selské stavení přestavěl kolem r. 1800 na mlýn Kašpar Buchtele. Historickou existenci mlýna dokládá mapa katastru z roku 1840. Zaznamenává mlýn, hospodářský objekt i pilnici. Mlýn a pilnice jsou poté písemně doloženy smlouvou z roku 1847. Na základě údajů v Sommerově Topografii lze předpokládat, že u mlýna čp. 211 stávala pila již kolem roku 1825.

K přestavbě pily a zvětšení objektů, které způsobilo překrytí i části náhonu, došlo někdy mezi lety 1886 a 1902. Roku 1921 došlo pak na změny ve vybavení pily. Vedle starší dřevěné pily byla osazena nová rámová pila Orlice 50.

V roce 1935 je ve mlýně uváděno následující zařízení: “na válcové podlaze – 1 žitná stolice párová, 1 český kámen, 1 smirkový brus (na broušení pil), 1 loupačka “Kašpar”, 1 dynamo pro domácí osvětlení o 120 V a 13,8 A; v podkroví dále – 1 hrudkový vysévač s triuerem, 1 hranolový cylindr, 1 třídící vysévač. Výkonnost: 8-10 q meliva za 24 hod při normální vodě. V pile pak: 1 železná rámová pila (Ø 50 cm) až o 11 listech, 1 omítačka, 1 dřevěná rámová pila jednolistová, a 1 okružní pila (na palivové dřevo).” (protokol ze dne 29. listopadu 1937; Vodní kniha).

Nejzajímavější na vývoji mlýna a pily jsou změny v jejich pohonu. Na začátku osmdesátých let předminulého století pohánělo mlýn vodní kolo na vrchní vodu o průměru 2,21 m, pilu táhlo vodní kolo na spodní vodu o průměru 5,05 m (Protokol ze dne 20. září 1880; Vodní kniha). Dvě vodní kola zde sloužila až do roku 1905, kdy vodní kolo, které pohánělo mlýn, nahradila Francisova turbína o výkonu 4,67 HP.

K další významné změně dochází po roce 1919. Tehdy přestává být pila poháněna výhradně vodním motorem. K mlýnu je na jeho východní straně napojena novostavba kotelny se strojovnou a v ní je umístěn parní stroj, od té doby využívaný k pohonu pily. Zároveň je k němu vybudován i komín (1922), dosahující výšky spodní zděné části asi 10,5 m, ale možnosti dané tímto zařízením vlastníkovi nevyhovovaly a proto jej už roku 1923 začíná přestavovat. Tím komín získává svou nynější výšku (21,0 m) a podobu.

Vodní kolo na vrchní vodu o průměru 2,4 m, šířce 1,23 m a výkonu 3,47 HP, které pohánělo pilu, sloužilo až do roku 1937. Tehdy jej nahradila druhá Francisova turbína o výkonu 4,98 HP. Druhá světová válka a následující události způsobily, tak jako u mnoha jiných staveb tohoto druhu, že na technickém zařízení areálu už k žádným větším úpravám nedošlo.

Zdroj: Radim Urbánek, vodnimlyny.cz

1842

Císařské otisky

Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele nejspíš kolem roku 1800. To dokládá jeho zakreslení v Císařských otiscích z roku 1842.

50. léta

Letecký snímek

Na základě údajů v Sommerově Topografii lze předpokládat, že u mlýna čp. 211 stávala pila již kolem 1825. Letecký snímek z 50. let: po více než 125 letech pila stále v provozu.

2018

Letecký snímek

Snímek zachycuje areál Keprtova mlýna, který nyní prochází kompletní revitalizací v rámci projektu nové rybí farmy.

2018

Mlýn a budova pilnice

Současný stav areálu před zahájením rekonstrukce. Do této doby mlýn vystřídal tyto vlastníky: Praus, Michalička (1882), Anna Michaličková (1904), Josef a Matydla Veverkovi (1905), Rudolf Stejskal, Jaroslav a Anonie Prausovi (1917), Jan a Antonie Keprtovi (1923), František Keprta (1939), Rybářství Kunvald (dnes).

2018

Komín

Cihlový kuželovitý komín třídy LT bez ochozu vysoký 21 metrů je dominantou celého areálu. Jeho stav byl posouzen odborníky a byla zpracována technická dokumentace k jeho obnově.

Lokalita

Rokytenka

Říčka Rokytenka je pravostranným přítokem Divoké Orlice. Délka toku je 16,8 km. Říčka pramení pod Anenským vrchem v Orlických horách v nadmořské výšce okolo 870 m. Hlavními přítoky jsou potok Suchá a Horský potok přitékající od Kunvaldu, který se do Rokytenky vlévá nedaleko Keprtova mlýna.

Kunvald

Kunvald (německy Kunwald) je městys s necelou tisícovkou obyvatel asi 5 kilometrů vzdálený severovýchodně od Žamberka v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Založení obce je datováno do druhé poloviny 13. století. Kunvald je také historicky významnou obcí, protože zde v roce 1457 byla založena Jednota bratrská.