Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19. století. Původní selské stavení přestavěl kolem r. 1800 na mlýn Kašpar Buchtele. Historickou existenci mlýna dokládá mapa katastru z roku 1840. Zaznamenává mlýn, hospodářský objekt i pilnici. Mlýn a pilnice jsou poté písemně doloženy smlouvou z roku 1847. Na základě údajů v Sommerově Topografii lze předpokládat, že u mlýna čp. 211 stávala pila již kolem roku 1825.
K přestavbě pily a zvětšení objektů, které způsobilo překrytí i části náhonu, došlo někdy mezi lety 1886 a 1902. Roku 1921 došlo pak na změny ve vybavení pily. Vedle starší dřevěné pily byla osazena nová rámová pila Orlice 50.
V roce 1935 je ve mlýně uváděno následující zařízení: “na válcové podlaze – 1 žitná stolice párová, 1 český kámen, 1 smirkový brus (na broušení pil), 1 loupačka “Kašpar”, 1 dynamo pro domácí osvětlení o 120 V a 13,8 A; v podkroví dále – 1 hrudkový vysévač s triuerem, 1 hranolový cylindr, 1 třídící vysévač. Výkonnost: 8-10 q meliva za 24 hod při normální vodě. V pile pak: 1 železná rámová pila (Ø 50 cm) až o 11 listech, 1 omítačka, 1 dřevěná rámová pila jednolistová, a 1 okružní pila (na palivové dřevo).” (protokol ze dne 29. listopadu 1937; Vodní kniha).
Nejzajímavější na vývoji mlýna a pily jsou změny v jejich pohonu. Na začátku osmdesátých let předminulého století pohánělo mlýn vodní kolo na vrchní vodu o průměru 2,21 m, pilu táhlo vodní kolo na spodní vodu o průměru 5,05 m (Protokol ze dne 20. září 1880; Vodní kniha). Dvě vodní kola zde sloužila až do roku 1905, kdy vodní kolo, které pohánělo mlýn, nahradila Francisova turbína o výkonu 4,67 HP.
K další významné změně dochází po roce 1919. Tehdy přestává být pila poháněna výhradně vodním motorem. K mlýnu je na jeho východní straně napojena novostavba kotelny se strojovnou a v ní je umístěn parní stroj, od té doby využívaný k pohonu pily. Zároveň je k němu vybudován i komín (1922), dosahující výšky spodní zděné části asi 10,5 m, ale možnosti dané tímto zařízením vlastníkovi nevyhovovaly a proto jej už roku 1923 začíná přestavovat. Tím komín získává svou nynější výšku (21,0 m) a podobu.
Vodní kolo na vrchní vodu o průměru 2,4 m, šířce 1,23 m a výkonu 3,47 HP, které pohánělo pilu, sloužilo až do roku 1937. Tehdy jej nahradila druhá Francisova turbína o výkonu 4,98 HP. Druhá světová válka a následující události způsobily, tak jako u mnoha jiných staveb tohoto druhu, že na technickém zařízení areálu už k žádným větším úpravám nedošlo.
Zdroj: Radim Urbánek, vodnimlyny.cz
Letecký snímek zachycuje areál Keprtova mlýna uprostřed léta 2019 před zahájením stavby. Areál Keprtova mlýna s přilehlými pozemky nyní prochází kompletní revitalizací v rámci projektu rybí farmy.
Cihlový kuželovitý komín třídy LT bez ochozu je vysoký 21 metrů a tvoří přirozenou dominantu celého areálu. Jeho stav jsme na jaře 2018 nechali posoudit odborníky a vypracovali jsme technickou dokumentaci k jeho obnově.
Současný stav Keprtova mlýna před zahájením rekonstrukce. Celý areál dodnes vystřídal několik vlastníků - Praus, Michalička (1882), Anna Michaličková (1904), Josef a Matydla Veverkovi (1905), Rudolf Stejskal, Jaroslav a Anonie Prausovi (1917), Jan a Antonie Keprtovi (1923), František Keprta (1939). Dnes je vlastníkem Rybářství Kunvald.
Snímek zachycuje areál Keprtova mlýna, který nyní prochází kompletní revitalizací v rámci projektu nové rybí farmy.
Na základě údajů v Sommerově Topografii lze předpokládat, že u mlýna čp. 211, dnes označovaného jako Keprtův mlýn, stávala již kolem roku 1825 pila. Letecký snímek z 50. let dokazuje, že po více než 125 letech byla pila stále v provozu.
Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele nejspíš kolem roku 1800. To dokládá jeho zakreslení v Císařských otiscích z roku 1842.
V rámci přípravy výstavby byl v rámci stavební projektové dokumentace proveden i geologický průzkum v místě budoucí výstavby tak, aby ...
Příprava staveniště – V rámci bouracích prací byla dle demoličního výměru postupně odstraněna část původní zástavby, která bránila budoucí stavbě. Jednalo se původní pilnic
Datové připojení Položení nového sdělovacího kabelu pro zajištění vysokorychlostního datového připojení budoucího areálu rybí farmy. Přeložka nové trasy volena ....
Realizace vrtané studny, první zkušební vrt (3Q 2017), druhý vrt (1Q 2018). Vrt zabezpečí dostatek vody pro celý areál rybí farmy. Vrt je vydatný a voda je díky okolní ...
Pitná voda - Vybudováním nové přípojky k síti rozvodu městské pitné vody jsme splnili požadavek stanovený hygienikem jako podmínku povoleni k provozu linky pro zpracování .
Obdrželi jsme potvrzení finanční podpory projektu z dotačního Operačního programu Rybářství 2014-20 zařazené v programu SZIF pro realizaci recirkulační technologie rybí...
Říčka Rokytenka je pravostranným přítokem Divoké Orlice. Délka toku je 16,8 km. Říčka pramení pod Anenským vrchem v Orlických horách v nadmořské výšce okolo 870 m. Hlavními přítoky jsou potok Suchá a Horský potok přitékající od Kunvaldu, který se do Rokytenky vlévá nedaleko Keprtova mlýna.
Kunvald (německy Kunwald) je městys s necelou tisícovkou obyvatel asi 5 kilometrů vzdálený severovýchodně od Žamberka v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Založení obce je datováno do druhé poloviny 13. století. Kunvald je také historicky významnou obcí, protože zde v roce 1457 byla založena Jednota bratrská.